Novinky

Mluvili jsme o všem možném,
ale celý ten čas, tys mě chtěla a já tebe,
až jsme nakonec mlčeli a já klečel nad tvým tělem.

Vždycky mi bylo líto, když někdo někomu ubližoval,
ale zdá se že to tak muži a ženy dělají a já svět nestvořil.

Vejít do toho, co pláče,
tolik jsem chtěl abych ti neublížil
a vyjít ven jak prudce prolitá sůl.

Proto tam tělo dívky leží přitisknuté k tělu chlapce,
obě unavená, překonaná něhou a žasnou nad tím co to bylo.

Vykouříno v hlavě, toužím po pomravě.
Abych měl zas štěstí, co tak často ulétá.
Abych nedostával pěstí, jen tak od světa.
Štěstí je muška zlatá, která ulétneti kdykoliv ji pohladíš.
Dirigent tě diriguje, co můžeš a co smíš.
A když to spleteš, tak si to sníš.

Kráčím po mracích a kroky mé rytmus mění,
kráčím po mracích, kde je konec snění.

Tam zůstal dole, kde jsem byl dřív,
v tom kole, padá černý sníh.

Když zčernají pole, louky, lesy,
pak ptám se: "Proč bílý nejsi ?"
a on řekne: "Tvé kroky pošpinily mraků čest".

Je noc, ráno skoro svítá.

Na lavičce starší člověk vzpomíná na své mládí, na své starosti.

Přátelé, z mládí se po jednom vytrácejí, on to cítí, on to ví.

Děvče se svým chlapcem vycházejí z nočního klubu, ale on se stále ponořuje do svých myšlenek a usíná, pomalu ale navěky usíná.

Hopsa hejsa říkadlo
no tohle ta slepice
co mě to jen napadlo
že by kouř cigaret
hele letadlo
kouří se mu z komína
kostky pochodují hranatý pochod
a slečna Hermína
odříkává své hle.